Vy to vidíte ve svých účtech za elektřinu a plyn. Lidé mají problém zaplatit si světlo a teplo.
Jsme v pasti závislosti na fosilních palivech, kterou tu od revoluce nikdo neřešil. Domácnosti i firmy by přitom mohly mít mnohem víc levné a dostupné energie z obnovitelných zdrojů. Na ty se tu v minulosti jen nadávalo, teď je ale potřebujeme hodně rychle postavit.
JAK JSME DO TOHO PRŮŠVIHU DOSTALI?
Roky byla energetika soukromá hra velkých fosilních firem a oligarchů, kteří se domluvili mezi sebou. Pak jim ruský Gazprom potichu vyhlásil válku a najednou nic nefunguje. Dosavadní energetičtí lídři vytvořili zbytečně složitý, drahý a těžkopádný systém, který není připravený reagovat na potřeby lidí ani planety.
To se musí změnit. Víc než 30 % elektřiny si dokážeme vyrobit s pomocí komunitní energetiky,obnovitelných zdrojů, akumulace a digitálních řešení. Potřebujeme ale, aby je fosilní byznys vůbec pustil na trh.
CO JE POTŘEBA UDĚLAT?
Pravidla hry by v energetice neměli dál určovat ti samí oligarchové, kteří v minulosti vsadili výlučně na uhlí a plyn, a přispěli tak k dnešním problémům, na něž doplácíme všichni. Každý někdy udělá chybu, ale měli bychom se z toho poučit a neměli bychom dál slepě následovat cestu, za kterou teď platíme nejen horentní částky, ale i vlastní bezpečností a nezměrnými škodami na životním prostředí.
Energetiku je potřeba demokratizovat, ztransparentnit a celkově v ní nastavit spravedlivější podmínky!
Kdo aktuálně rozhoduje o české energetice
Daniel Křetínský
podnikatel, právník, čtvrtý nejbohatší člověk v Česku
vlastní Energetický a průmyslový holding (EPH), největší energetickou firmu v celé střední Evropě
prostřednictvím jiných společností vlastní vydavatelství Czech News Center, které má druhý největší mediální zásah po vydavatelství MAFRA Andreje Babiše
Co kontroluje v Česku:
- provoz uhelných elektráren
- dodává elektřinu (malý objem)
- podniká v teplárenství
- podniká v plynárenství (ruský plyn)
Pavel Tykač
podnikatel, investor, šestý nejbohatší člověk v Česku
skrze kyperskou firmu HALTIXAR, LTD vlastní společnost Sev.en Energy, druhého největšího výrobce elektřiny v Česku
Co kontroluje v Česku:
- těžbu uhlí
- provoz uhelných elektráren
- podniká v teplárenství
ČEZ
ČEZ spadá pod Ministerstvo financí
MF vykonává akcionářská práva k 69,78 % akcií společnosti ČEZ
MF ovlivňuje činnost ČEZ i nepřímo, třeba evropsky ojedinělou úpravou windfall tax a odvodu tržeb
MF taky stoprocentně ovládá společnost PRISKO (bývalé doly OKD)
Co kontroluje v Česku:
- těžbu uhlí
- provoz uhelných elektráren
- provoz plynových elektráren
- dodává elektřinu a plyn
- podniká v teplárenství
- distribuuje elektřinu
- podniká v plynárenství (pouze LNG)
VĚDĚLI JSTE TO? SDÍLEJTE:
MF prodloužilo těžbu uhlí, které nepoužíváme
Společnost PRISKO (bývalé OKD), kterou ovládá Ministerstvo financí, těží na Karvinsku černé uhlí, které se pro výrobu elektřiny v Česku skoro nepoužívá (představuje asi 3 %).
ČEZ v minulosti dostal pokutu za to, že bránil ostatním v přístupu na trh
V roce 2013 byl ČEZ potrestaný Evropskou komisí za to, že zneužil dominantního postavení a úmyslně bránil vstupu konkurence na trh (záměrně si blokoval přenosovou kapacitu, aby se do sítě nedostal nikdo další). To se dělo v době, kdy byl generálním ředitelem ČEZ Martin Roman, o kterém se tradovalo, že z firemních i soukromých peněz financuje politické strany (nikdy to však nebylo soudně prokázáno). Martin Roman v současnosti působí ve vedení maďarské společnosti MOL, kterou v Česku známe jako provozovatele druhé největší sítě čerpacích stanic, věnuje se ale také zpracování ropy a plynu.
Lidé spojení s fosilními provozy často vystupují jako „nezávislí experti“
Pod ČEZ patří i těžba v Severočeských dolech. Ve vedení Severočeských dolů, stejně jako v uhelné komisi premiéra Mirka Topolánka, působil například Pavel Stehlík, který dnes v médiích vystupuje jako „nezávislý energetický poradce“.
Hlavním zdrojem příjmů EPH byla přeprava ruského plynu
Daniel Křetínský vlastní nejsledovanější česká média
Do mediální divize Daniela Křetínského patří třeba E15, info.cz, Reflex, Blesk, Evropa 2 nebo Frekvence 1.
Vznik EPH je spojený se skupinou J&T a děním v Pražské energetice
EPH vznikl v roce 2009, krátce na to začal skupovat podíly ve firmách zaměřených na těžbu, zpracování nebo přepravu uhlí a plynu. Podle výroční zprávy EPH za rok 2009 byl Daniel Křetínský už na konci roku 2009 předsedou představenstva. Skupinu původně spoluzaložily i slovenská finanční skupina J&T a česká PPF, Daniel Křetínský pro J&T dříve pracoval jako manažer. EPH v té době také držela skrze společnost Honor Invest 41,1 % akcií v Pražské energetice (jak vyplývá z výroční zprávy pražského holdingu za rok 2009), v září roku 2010 je převedla na společnost EnBW Energie Baden Württemberg AG (jak vyplývá prozměnu z výroční zprávy Pražské energetiky za rok 2010).
EPH v minulosti dostal pokutu za podvádění během kontroly
V roce 2012 dostal EPH pokutu od Evropské komise za to, že podváděl při kontrole kvůli možnému protisoutěžnímu jednání. Přes výslovný zákaz používání a čtení e-mailů se manažeři pokusili odklonit e-mailovou korespondenci, aby se nedostala do rukou vyšetřujících inspektorů.
Sev.en si platil trolly na sociálních sítích
V roce 2017 se podařilo zdokumentovat síť falešných profilů na sociálních sítích, které účelově šířili lži a dehonestující informace o moderní energetice a naopak záměrně propagovali uhelný byznys Pavla Tykače.
Rodinné impérium manželů Tykačových figuruje v Pandora Papers
Manželkou Pavla Tykače je Ivana Tykač, jejíž jméno figuruje v kauze Pandora Papers kvůli neprůhlednému finančnímu schématu, kdy prostřednictvím offshorových firem putovaly k českým firmám stamiliony korun neznámého (nebo neobjasněného) původu.
V Česku jde velmi pomalu rozvoj nových čistých zdrojů, jako jsou fotovoltaiky nebo větrné elektrárny. V tuhle chvíli tvoří asi 3 % veškeré výroby elektřiny u nás. V posledních měsících se to mění a desetitisíce lidí si staví vlastní solární střechu nebo tepelné čerpadlo.
Jenže to nestačí. Potřebujeme pořádnou komunitní energetiku, technologie pro ukládání energie, jako jsou baterie nebo vodík, a taky digitalizovanou přenosovou a distribuční soustavu, abychom mohli nastavit chytrý systém řízení výroby a spotřeby energie. Jak to může vypadat, ukazuje třeba tohle video ze slovinských hor.
PROČ S TÍM U NÁS JEŠTĚ NIKDO NEZAČAL?
V nové energetice jsme pořád na začátku a s některými věcmi nemáme osobní zkušenost. Právě nedostatek vlastních zkušeností vede k tomu, že ve veřejném prostoru pořád přetrvává spousta mýtů, polopravd nebo i vyložených lží.
Nejsou ale lži jako lži. Některé mají svůj účel a nešíří se jen tak pro nic za nic. Dezinformace jsou záměrně šířené nepravdy za účelem ovlivnění názorů a postojů lidí, kteří s nimi přijdou do styku. Obecně je cílem takových dezinformací znemožnit racionální diskusi o podstatě věci.
Nesmyslné kulturní války totiž brzdí změnu a nahrávají těm, kteří mají příjmy z těžby a využívání fosilních paliv.
LŽÍ UŽ BYLO DOST
Na tomhle webu a na našem twitterovém účtu @zachran_energie budeme fosilní lži shromažďovat, uvádět na pravou míru a vyvracet. Vznikne tak snadno šiřitelný argumentář, kterým se jednoduše může inspirovat kdokoliv, kdo obhajuje demokratizaci a dekarbonizaci energetiky, komunitní energetiku nebo rozvoj obnovitelných zdrojů. Budeme rádi, když nám s tím pomůžete – budete fakta a argumenty sdílet.
Mýtus: Obnovitelné zdroje jsou nestabilní, tudíž nelze udržet správné napětí v síti
Ano, obnovitelné zdroje jsou nestabilní. Znamená to, že občas vyrábějí méně a občas víc, než by bylo potřeba. V Česku je při přebytcích vypínáme, ale to není nutné. Stačilo by je nechat běžet a elektřinu uložit do baterie nebo z ní třeba elektrolýzou vyrobit vodík. Uloženou energii je pak možné použít k vyrovnání napětí ve chvíli, kdy v elektrárně poklesne výroba. Přesně tak se to dnes dělá v zemích okolo nás. V Česku bohužel zatím takové baterie skoro nemáme, protože je tu doposud nikdo nepostavil.
Lež: Energii nejde skladovat, je potřeba mít stálé zdroje
Energii je možné skladovat, je to spíš otázka nákladů a energetické efektivity. Dnes se používají běžně lithium-iontové baterie nebo vodík vyrobený elektrolýzou z přebytků. Těsně před uvedením na trh jsou ale i jiné typy baterií, třeba solné nebo na bázi řízené koroze železa. Technicky nejde u ukládání energie o žádný převratný objev, důležité ale je, že se v současnosti komerčně a sériově vyrábějí baterie a elektrolyzéry, které to za dostupné peníze jsou schopné skutečně udělat – a přeměňují energii s dostatečně vysokou účinností, aby to dávalo smysl.
Polopravda: Německo vsadilo na obnovitelné zdroje a způsobilo problém nám všem
Tuhle polopravdu rádi opakují nejrůznější politici a energetičtí „experti“ všech barev, někdy k tomu ještě přidávají, že kvůli tomu musíme do Německa dodávat elektřinu, protože jí sami mají málo. Realita je přesně opačná. Německé větrné elektrárny vyrobí asi 115 TWh elektřiny ročně, to je skoro čtyřikrát víc než české jaderky. V roce 2022 Německo elektřinu vyváží, například do Francie, která se potýká s výpadky své produkce. Co se týče spotřeby plynu, je na tom Německo zhruba stejně jako před deseti lety, ačkoliv v mezičase rostl podíl obnovitelných zdrojů. Německu lze vyčítat, že chtělo otevřít Nord Stream 2, ale je taky dobré si připomenout, že přesně po tom volaly energetické i průmyslové firmy, včetně těch českých. Za současnou energetickou krizi nemůže žádný evropský stát, je to důsledek toho, že se velké fosilní energetické firmy příliš spoléhaly na Gazprom a jeho levný plyn.
Mýtus: V Česku nesvítí a nefouká, obnovitelné zdroje tu nemají potenciál
Potenciál pro výrobu elektřiny s využitím solární a větrné energie je v Česku docela velký, soláry by mohly vyrábět až 27 % spotřeby (EGÚ Brno), větrníky až 28 % (Akademie věd ČR). Každá z těchto technologií by mohla vyrobit mezi 18-19 TWh ročně, to je dohromady víc, než kolik se dnes vyrobí v Česku elektřiny z uhlí. Kromě toho – nic nám nebrání se domluvit třeba se severními sousedy a postavit si větrný park někde v severním moři. Nebo solární ostrov ve Středomoří. Ostatně české firmy ČEZ nebo EPH to už dělají.
Lež: Obnovitelné zdroje jsou moc drahé, fosilní paliva jsou levnější
Mýtus: Energie není tržní komodita, je to přirozený monopol a měl by ji zajišťovat stát
Část politiků a energetických expertů začala během současné energetické krize říkat, že to vlastně není běžná tržní komodita a že by tu měl odpovědnost převzít stát. Kdyby k tomu došlo, byl by to ukázkový příklad privatizace zisků a socializace ztrát, protože v současnosti by to znamenalo financovat z veřejných prostředků technologicky zastaralou a ekonomicky výrazně nerentabilní výrobu. Trh s elektřinou je potřeba rozšířit a demokratizovat, pak bude fungovat dobře. Doplácet na cizí manažerské chyby z peněz daňových poplatníků opravdu není zodpovědné.
